Drag and Drop or Double ClickVítej, v ráji psů...
Když psi umřou a nejdou do nebe, chci jít tam kam jdou oni!

Starý pes

24. dubna 2009 v 13:28 |  Výchova

Kdy je pes starý? Nechat psa zemřít stářím, nebo utratit? Je slepota pro zvíře utrpením? Jakou stravu starému psovi? Jde dohromady starý pes a nové štěně? Kdy pořídit štěně ke starému psovi? Co s tělem mrtvého psa? Můžeme psovi odkázat majetek?


I pes má svůj důchodový věk. Podle mezinárodní kinologické federace (FCI) začíná někde okolo osmého roku věku psa a feny. Čím menší rasu psa máte, tím se zvětšuje pravděpodobnost dlouhého života vašeho čtyřnohého kamaráda. Zatímco velké rasy psů se dožívají v průměru věku 12 let, malé rasy psů s vámi mohou vydržet i 17 let. Hranice stáří je pro každé plemeno poněkud jiná. "Věk ale, stejně jako u lidí, zpomaluje fyziologické funkce," připomíná veterinář Jiří Dousek. "Pes už tolik neběhá, a tak i příjem kalorií by měl být menší. Samozřejmě, že můžeme hledat lehčí potravu s větším obsahem vláknin. Ta by měla naplňovat zažívací trakt, ale už nemusí obsahovat tolik uhlovodanů a bílkovin, jako dříve."
U starého psa se projeví všechny vaše výchovné i výživové chyby z minulosti, stejně jako jeho genetické vlohy. "Zvíře mnohdy může mít i poruchy na chrupu," říká Dousek. Nebezpečná je hlavně vrozená genetická dispozice pro kyčelní onemocnění - takzvaná dysplázie. Zatímco zdravý pes bude bezbolestně běhat až kupříkladu do 11 let života, pes s vlohou k dyspázii může být chromý už třeba tři roky po narození. Problém je v tom, že pes, který nemůže chodit, je na tom - podle etologa Vladimíra Mikulici - mnohem hůře, než nepohyblivý člověk. "Člověk, jako tvor kulturní má možnost se vyžít v mnoha jiných oblastech lidské kultury, zatímco pes je tvor přírodní a není pro něj náhradní aktivity, která by ho zaujala, a udělala by mu stáří příjemným."



Rozdíl může být u jiného handicapu - slepoty a hluchoty. "Když oslepne starší člověk, je to zpravidla velké omezení možností, pro psa to ale tak velký problém není," říká Vladimíra Tichá z Českomoravské kynologické unie: "Pes se mnohem více orientuje čichem, a necháme-li ho v prostředí, na něž je zvyklý (nebudeme kupříkladu v bytě přestavovat nábytek) bude si nadále žít svůj spokojený život," říká Tichá. Podle ní by bylo na závadu "nejen přemiosťování nábytku, ale i stěhování do jiného bytu." Psovi byste totiž z jeho života udělali jeden velký průchod bludištěm, ve kterém by si připadal stejně, jako vy, když vám v noci v temném lese zhasne jediná baterka.
"Pokud má pes bolesti, neměly by k němu děti," uvažuje dále veterinář Jiří Dousek. "Malé děti se totiž mnohdy snaží si se psem pohrát, což mu může způsobit bolest, a ten pak přirozeně obranně zareaguje."
Dousek se přimlouvá, aby psi, kteří mají nevratné bolestivé změny na organismu byli raději utraceni, než by se trápili. "K utracení se používají prostředky, jež zná každý člověk, který prožil narkózu. Dochází k tomu, že se narkotikum předávkuje a zvíře přejde bezbolestně ze spánku až do stavu smrti."

Rozhodnout se pro utracení je krok vždy velice těžký, zvláště pro majitele. Psychická bolest se dá zmírnit tím, že budete mít psy dva, a to v dostečném věkovém rozestupu. "O tom je dobré uvažovat už daleko dříve, než k této situaci dojde," říká ze zkušenosti Vladimíra Tichá. "Po tom novém psovi bych nesahala v okamžiku, kdy ten původní je už zcela starý, ale asi někdy v době, kdy se začíná převtělovat ve veterána." Vladimíra Tichá se tedy snaží opatřit si druhého psa v době, kdy je jejímu psovi asi 8 až 9 let. To je doba, kdy je ještě starý pes při síle, a se štěnětem se dokáže sžít. V pozdějším věku už by to mohl být problém. "Tam pak může dojít k určitému 'tříbení názorů', které nemusí být tomu, kdo byl v té rodině dříve, příjemné."
Konec psího života je ale spojen i s ryze praktickými praktické problémy, jako co s jeho tělem? Rozhodně není možné nechat uhynulé zvíře povalovat někde na ulici, anebo jeho tělo vhodit do kontejneru či skládku. Jednou z možností je podle veterináře Douska přivolání asanačního ústavu. "Pokud jde o uhynulého psa do 30kg, který byl jinak zcela zdráv, lze ho podle platných zákonů zakopat na pozemku, jehož majitel s tím souhlasí. Veterinární zákon se v současné době rovněž snaží řešit situaci, aby u nás bylo možné, tak jako v jiných státech, provádět kremaci psů, či zakládat a používat psí hřbitovy." Ty už dlouho fungují kupříkladu ve Spojených státech amerických, kde majitel, který se obává, že ho pes přežije, může svému čtyřnohému mazlíčkovi odkázat celé své jmění. V českém právu je ale pes věcí, a proto něco takového není možné. V takovém případě doporučuje doktor Dousek obrátit se včas na některý psí útulek. "Tam si lze zaplatit péči o to zvíře. To možné je."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama