Drag and Drop or Double ClickVítej, v ráji psů...
Když psi umřou a nejdou do nebe, chci jít tam kam jdou oni!

První krok do problematiky výživy psů..

2. srpna 2009 v 11:38 |  Výživa
Dnes se společně setkáváme u první, úvodní kapitoly našeho povídání o psech a o jejich krmení a výživě. Pokusím se o formu přátelskou i k těm z vás, kteří až tolik nebaží odhalit chemickou kvartérní strukturu pojídané bílkoviny, a přesto by se rádi pohybovali i v této problematice soběstačně.
Psi jsou sice masožravci, ale to nás neopravňuje k domněnce, že uděláme nejlépe, když jim budeme neoblomně servírovat stále jenom maso, pokud možno syrové. Budeme-li akceptovat příbuzenské provázání dnešního psa s vlky a šakaly, kteří jsou považováni za prapředky našeho psa domácího (canis familiaris), a podíváme-li se na jejich jídelníček, najdeme v jejich exkrementech i zbytky listí, trávy, větviček, lesní plody, hlodavce, ptáky, hmyz, třešně, jablka, vinné hrozny či datle. Jak je vidno, skladba potravy divoce žijících zvířat je různorodá a v dlouhodobé perspektivě harmonická tak, aby plně a kompletně pokryla jejich nutriční požadavky. Je pestrá, vyvážená a respektuje přirozené potřeby, ale i chutě. O tuto harmonii, kterou umí příroda příkladně nastolit, se musí dnešní chovatel snažit. Jen naprostá rovnováha všech prvků, elementů a sil umožní rozvinout všechny vlohy a pomáhá psu předvést se v ušlechtilé kráse... A o to snad nám zodpovědným chovatelům jde - navodit psu pohodu a radost ze života v zajetí.

Pes je opravdu masožravec a šelma k tomu. Podle toho má také krátkou "trávicí dráhu" a velmi výkonný žaludek. Kyselost(pH) jeho žaludeční šťávy je značná a plně stačí na natrávení všech složitých struktur na jednodušší, které jsou pak snáze štěpeny v tenkém střevě. Mám na mysli především tuky a složité bílkoviny a méně kvalitní rostlinné komponenty jako bílkoviny a oligo a polysacharidy. Doba, po kterou se trávený substrát (trávenina čili chymus) zdržuje v trávicím traktu, je podle velikosti psa a krmné dávky plus dalších faktorů 13-30 hodin. Při kvalitní a neměnné krmné dávce si zdravý pes velmi rychle vytvoří pravidelný vyprazdňovací režim, takže vy s trochou štěstí jej upravíte tak, abyste nechodili s miláčkem na nucenou procházku ve tři hodiny v noci.

Již zkamenělé přísloví praví: dej krávě do dršky, ona ti dá do dížky. My můžeme použít tzv. PRVNÍ VENDŮV AXIOM: "cos ušetřil na čubině necháš jistě veterině".
Nastala doba velkých manipulací. Kdekdo nám na těch nejbizardnějších místech sděluje jedinečnost svého produktu. Reklama pronikla už i do večerníčku a předpovědi počasí. Vše je nej a vše je super a vy budete pitomci (promiňte, out!), pokud nekoupíte právě tohle a právě teď. Žádný výrobce sám dobrovolně neprozradí slabiny svého produktu. Ale co čert nechce, přece jen existuje cesta, jak se tou džunglí a změtí maskovacích frází proklestit k tomu, co má být skryto, ale ze zákona (i když měkkého) nemůže. Je třeba nasadit brýle poznání a demaskovat protivníka. Někteří z nás budou muset podstoupit více či méně zábavnou cestu učení se novému. Zjeví se nám termíny jako krmivo, krmná dávka, cheláty, fortifikace, mikroflóra a řada dalších. Co nám mají sdělit? Uvidíme v následujících kapitolách. Dnes máme tři základní druhy krmiv - tedy substrátu, který je zvířeti zkrmován a obsahuje veškeré nutné a potřebné složky - živiny v množstvích a poměrech odpovídajících konkrétnímu psu s jeho velikostí a stářím. Vše ostatní, co nekryje kompletní potřeby organizmu, jsou krmné doplňky - aditiva.

Vedle již klasických doma připravovaných krmiv je tu silně expandující kategorie suchých granulovaných a konzervovaných směsí. Oproti domácí stravě mají granulované směsi kromě jiných jednu velkou přednost - mají vyšší stravitelnost. Tuto větu si ale škrtněte, pokud se nehodláte řídit prvním Vendovým axiomem. Stravitelnost krmiva neboli míra, s jakou je organizmus schopen jednotlivé složky potravy zpracovat a zakomponovat do látkového oběhu - jaksi zabránit jejich vyloučení v nezměněné podobě z těla, je dána chemickou strukturou jeho složek, respektive mírou technologického zpracování vstupních surovin.
Nic není zadarmo a tak i samo trávení spotřebovává množství energie. Čím horší (chudší) bude krmná dávka a čím méně bude technologicky zpracovaná, tím bude pochopitelně větší energetická ztráta a hodnota využitých - utilizovaných živin bude nižší. Organizmus zvířete bude muset vzácné a pro něj drahé sloučeniny a živiny chemicky bourat a tříštit a energii tak získanou vyhodit pánu bohu do oken na vlastní bourání a tříštění. Přitom je žádoucí využít a maximálně šetřit úzkoprofilové suroviny jako jsou kvalitní živočišné proteiny a tuky pro stavbu nových tkání, budování imunitního systému, regeneraci organizmu a v neposlední řadě pro ukládání tělesných zásob. Pes nikdy neví. Porovnáme-li cenu trabantu a mercedesu vidíme, že technologie něco stojí. Nemůžeme chtít, aby vysoce kvalitní HI-TECH krmivo bylo za cenu běžně supermarkety nabízených směsí, o jejichž užitných vlastnostech si myslím, že jsou vhodné tak maximálně pro kompostování Přemka Podlahy. Kvalitně technologicky zpracované krmivo nám zaručí, že onu dřinu, která by stála psa mnoho vlastní energie a sil, za něj odmakají ve fabrice stroje. Potom může začít působit blahodárná síla všech živin a výsledkem všeho by měl být vitální a harmonicky rostlý pes. Základními živinami jsou bílkoviny a dusíkaté látky obecně, tuky, sacharidy čili karbohydráty neboli cukry a vláknina. Zkrátka cukry, tuky, bílkoviny a voda - to jsou hlavní živiny a to ony zajišťují psu celé jeho já. Dělají psa opravdovým psiskem. To ony jsou tím motorem štěkání, běhání a vrtění ocasu. Třeba se to nezdá, žádný deus ex machina psovi nic nedá.

Tuto důležitost si uvědomili i naši zákonodárci, takže jsou ve výčtu zmiňovány na obalech průmyslově vyráběných krmiv. Co už se ale nedodržuje je podrobné uvádění zdrojů těchto živin. To je to, zda zdrojem bílkovin jsou obiloviny, masokostní moučka nebo masová moučka. Proto je třeba se zabývat i elementárními základy takových disciplín jako jsou fyziologie a biochemie. Pokud má člověk znalosti i z ryze zemědělských věd jako třeba speciální produkce rostlinná, fytologie či jiné logie, má navrch, neboť si umí představit rozdíl v kvalitě ječmene a pšenice či kukuřice nebo rýže. Ale i to se nám snad podaří.
Já vždy doporučuji dívat se na každou problematiku širokým objektivem tak, aby v něm bylo možné vidět další a další související elementy. Jako všechno i "nauka" o krmení psa se dá pojmout ve stylu - Zen a psí žrádlo.
K tomu, aby pejsek prospíval, potřebuje nejen onu plnou misku, pekáč či vanu, ale i horu lásky a pochopení. A nemám na mysli přílišné polidšťování - antropomorfizaci, která naopak přináší do vztahu člověk - pes jen konflikty. I mezi zvířaty navzájem je předáván hluboký cit a něha. Patří neoddělitelně k životu. Poskytuje duši teplo a bezpečí. Dává existenci smysl.
Veškeré chování a projevy psa, stejně jako člověka nebo prasete jsou kontrolovány humorálně, tj. hormony, které jsou vyplavovány pod kontrolou a podněty z hypotalamu a hypofýzy. Celý širý svět je vnímán senzoricky a pocitově. Stres je jeden ze základních faktorů projevujících se negativně v komplexním měřítku, významnou měrou snižuje kvalitu metabolických procesů, které rezultují v růstové či povahové abnormality...
Musíme minimalizovat negativní zkušenost. Jedině tak vznikne ryzí a nerozlučné spojení dvou fylogeneticky tak vzdálených druhů jako jsou pes a člověk. Bohužel pes je z té dvojice ten adaptabilnější, ten tolerantnější. Je to on, kdo blahosklonně shlíží na naše plahočení a kdo nám nakonec láskyplně olízne dlaň. Takovýto tvor si zaslouží, když na nás celý den čeká až přijdeme z té divné práce, na kterou stále nadáváme, abychom mu poskytli opravdu dobrou a kvalitní pochoutku a abychom investovali i část sama sebe. Důležité je si uvědomit, že nesmí končit jenom u materiálního zabezpečení! Bez citové investice to nepůjde.
Když pochopíme, že jedna a jedna jsou tři, máme ten nejlepší předpoklad pochopit i tak jednoduché věci jako je správné krmení psa. Je to prostě hračka!
oligo a polysacharidy-složité organické sloučeniny o vysokém množství jednotek(i do stovek)-škrob, celulóza,...

cheláty....chemické sloučeniny, kde jsou jednotlivé elementy k sobě vázány tzv.chelátovou vazbou-tohoto spojení se využívá při vytváření komlexů vitamínů či minerálů a tzv. "nosičů" v krmivu pro jejich snadnější transport a následné uvolnění(využití v metablismu).

fortifikace..........obohacování krmiv vitamíny

mikroflóra...........kultura mikroorganizmů (např. ve střevě)

fytologie.............nauka o rostlinách

logie............přípona obecného významu "věda"řecky logos=věda
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama